...co se skrývá za čísly
Numerologie je věda, která dokazuje, že veškerý život je podřízen rytmu, že vše v něm je koloběh, pravidelné opakování a vibrace.
Tyto faktory lze postihnout prostřednictvím jisté formy a tou je číslo. Právě číslo v sobě zahrnuje podněty a toky energie,
které oblévají, tvoří a nepřetržitě zásobují vesmír.
V dnešním světě žijeme obklopeni čísly. Jsme součástí seznamů a katalogů, ve kterých existujeme v číselné podobě.
Numerologie po dlouhém mlčení promluvila a okamžitě se stala předmětem vášnivého zaujetí mnoha lidí, kteří si uvědomili,
že každý jedinec od dítěte počítajícího na prstech až po vědce před obrazovkou počítače používá číslice.
Za číslicemi se neskrývá jen pouhý pojem hodnoty a množství. Čísla a jejich symboly, z nichž lze stejně dobře poznat osobnost člověka,
jeho možnou budoucnost i průběh věcí minulých a příštích.
Numerologie nám stejně jako astrologie dokáže povědět mnoho o naší povaze, životní dráze a osudu a upozornit na možnosti našeho života,
abychom mohli lépe dosáhnout všech snů a naplnit tak naše štěstí.
Číslo se už od prehistorie jeví jako základna bytí. Deset prstů na rukou mít nebo nemít, objevy přírodních a nebeských cyklů, technika,
hospodaření, tomu všemu posloužila čísla; zprvu v symbolech, vrubech či uzlech ve skupinách od jedné do pěti a v obrázcích, později nabyla
jednoznačnosti. V neolitu se pasivní postoj člověka k přírodě změnil na aktivní a čísel bylo třeba k vyjádření počtu. Číslovky jsou vyjádřením
jedné z nejabstraktnějších myšlenek, jaké je lidská mysl vůbec schopna vytvořit, proto se také začaly používat jen velmi zvolna. Nejdříve
člověk rozlišoval mezi jedním, dvěma a více a tento způsob chápání se dodnes zachoval ve speciálních duálních (podvojných) tvarech v některých
jazycích jako jsou například řečtina a keltština. Když se později pojem čísla rozšiřoval a bylo třeba větších čísel, vytvářel se některá
spojováním 3 vzniklo sečtením 2 a 1, 4 sečtením 2 a 2.
K dalšímu vývoji přispěl rozvoj řemesel a zejména obchodu, který si vynutil zavedení vyšších číselných jednotek, obsažnějších.
Nejprve se k tomu používalo ruky, jedné či obou, a to také vedlo k vyjadřovaní čísel pomocí různých základů. Nejrozšířenější byl
systém desítkový, dále pětkový, kombinované systémy pětkové-desítkové, systém dvacítkový (nejcharakterističtější dvacítkové systémy
byly nalezeny u Mayů v Mexiku a Keltů v Evropě, ze kterého výrazné pozůstatky vidíme např. ve francouzštině), a pětkové-dvacítkové.
Od původních symbolů, zářezů nebo uzlů je jen malý krok k zavedení zvláštních symbolů pro 5, 10, 20 a další, se kterými se setkáváme
již na úsvitě civilizace.
Postupně se vyčlenila magická čísla jako 3, 4, 7 a magické obrazce vyjadřující tyto skutečnosti cítěné intuitivně, instinktivně, jako trojnoží,
svastika, pentagram a kruhový obrazec zvaný "kolo štěstí". Moderní číselná mystika je pozůstatkem magických rituálů z doby neolitu(mladší
doby kamenné a možná paleolitu (starší doby kamenné).
Nepřekvapí proto skutečnost, že mnozí lidé i dnes, v této takzvaně moderní a osvícené době, hledají v číslech odpovědi na otázky typu
"jak bude zítra?" a nedostanou-li odpověď, nevědí, jak žít, co dělat - a jejich život se rázem ocitá z pohledu přísně uvažujícího
racionálního okolí v nepochopitelném zmatku.
Matematika vznikla jako praktická věda, aby usnadnila výpočet kalendáře, řízení sklizní, organizaci veřejných staveb a vybírání daní;
je tedy jasné, že počáteční důraz byl kladen více na praktickou aritmetiku a zeměměřičství než na vědu, která byla po staletí pěstována
jako zvláštní dovednost. Ta se pomalu začala rozvíjet směrem k abstrakci, začínala se studovat pro sebe samu, pro svůj rozvoj.
Nikdy se však nepřestala dotýkat mystiky.
Ve starověké matematice nenalezneme to, čemu bychom řekli pokus o důkaz. Nebyla podávána žádná argumentace, z čehož vyplývá,
že se o závěrech nediskutovalo, zřejmě byly nedotknutelné, to znamená božského původu. Studium probíhalo úzkostným memorováním
a meditace na daná témata byla dovolena jen mistrům, aby se nepřekroutily posvátné pravdy, návody a postupy a uchovala se jejich
srozumitelnost a účinnost.
Moderní matematika se zrodila v atmosféře iónského racionalismu a nekladla si už jen orientální otázku "jak", ale taky moderní
otázku "proč". Tradice pokládá za otce řecké matematiky kupce Thaléta z Milétu, který v první polovině 6.století navštívil
Babylónii a Egypt.
Pythagoras pak jako první v dějinách lidstva kodifikoval učení o mystice čísel. Je otcem filozofického a náboženského hnutí,
které prolnulo do povědomí antického světa a jehož některé prvky nalezneme dokonce i v křesťanství.
Platón přidal k Pythagorovu učení svou koncepci vesmíru a čísel. V Platónově pojetí jsou čísla vnímatelnou podobou neviditelného,
k němuž se můžeme přiblížit pomocí dedukce.Platónova metafyzika našla pokračovatele v židovském tajném učení kabale, která zahrnuje
soustavu šifrovaných zákonů o původu světa. Kabala se posléze rozšířila po celém Středomoří a ve 2.století před Kristem se prostřednictvím
keltských druidů dostala do západní Evropy, neboť i druidové považovali číselnou mystiku za význačnou součást vědění.
Mezi důležité osobnosti počátku matematiky v západní Evropě patří Leonardo zvaný Fibonacci, který cestoval jako obchodník v Orientě.
O svých znalostech napsal knihy, díky kterým byl do západní Evropy přinesen indicko-arabský způsob psaní číslic.
Numerologie zůstala uzavřenou všem nezasvěceným, kteří z ní pochytili jen ty nejokrajovější znaky, především pověrčivost,
až do poloviny 19.století. Tehdy se otevřela díky francouzskému kabalistovi a zakladateli moderního hermetismu Éliphasi
Lévimu a zásluhou několika dalších jako například Pause, Stanislase de Guaity a Christiana. To byl začátek jejího dalšího poznávání.